Městské informační centrum Kolín


StravováníUbytováníCyklotrasyTipy na výlet


Průvodce městem

Karlovo náměstí s přilehlými ulicemi

Po chrámovém okrsku představuje další významnou část historického středu města. Vlastní náměstí o rozloze zhruba jednoho hektaru, uprostřed s morovým mariánským sloupem, na vrcholu se sochou Panny Marie Immaculaty (Neposkvrněné) z roku 1682 a po stranách se sochami sv. Gotharda, sv. Floriána, sv. Jana a sv. Pavla z roku 1764 (dnes vše kopie). Kašna z roku 1870 (na místě starší).

radnice

Radnice (Karlovo nám. čp. 78) se při pohledu z náměstí skládá ze dvou stylově shodných budov.

Stará radnice (západní – vyšší), původně patricijský dům zvaný „Kolerovský“, který v roce 1494 koupila obec a zřídila zde svůj radní dům (původní gotická podoba viditelná z nádvoří radnice). Do dnešní podoby byla budova upravena v letech 1887–1888 (1889) ve stylu tzv. české renesance podle návrhu pražského architekta Jana Vejrycha a kolínského stavitele Jana Klecanského. Mezi okny třetího poschodí pět fresek od malíře Adolfa Liebschera, které zachycují výjevy z historie města – 1. Přemysl Otakar II. prohlíží stavbu hradeb města; 2. Karel IV. pokládá základní kámen k stavbě chóru chrámu sv. Bartoloměje; 3. husitská vojska sirotků a táborů pod vedením Prokopa Holého dobývají v roce 1427 město; 4. Václav IV. potvrzuje městu Kolínu předešlá privilegia; 5. švédská vojska pod velením maršála Torstenssona vraždí a drancují město roku 1643. Od stejného autora jsou také obrazy Přemysla Otakara II. a Jiřího z Poděbrad na štítu věže. Nad nimi sochy Síly a Moudrosti od sochaře Josefa Maudera.

Vpravo přiléhá nižší, tzv. Nová radnice, původně od poloviny 18. století kasárna, která zde byla až do roku 1864. V roce 1884 tuto budovu koupila obec a v letech 1898–1899 na jejím místě nechala vystavět budovu ve stejném stylu jako vedlejší podle návrhu architektů Jana Vejrycha a Jana Zeyera. Na průčelí dvě sochy – Rytíř od sochaře Vilíma Amorta a socha Spravedlnosti od sochaře Ludviga Wurzela.

Na nádvoří radnice drobná plaketa Jeana-Baptista Gasparda Debureaua od sochaře Jaroslava Hylase z roku 1996 (slavný mim se narodil v roce 1796 ve zmíněných kasárnách).

U Lva

Na náměstí a v přilehlých ulicích řada vrcholně barokních domů především z doby po požáru města v roce 1734 (většinou s původními středověkými jádry).

Na západní straně náměstí čp. 90 s dochovaným domovním znamením „U zlatého lva“ (na atice se sochami představujícími čtyři roční období v pořadí – jaro, zima, podzim, léto a na vrcholech štítů s poprsími patřícími pravděpodobně císařům Ferdinandu III. a Leopoldu I.) a čp. 91 (ve štítech se sochami sv. Josefa a sv. Zikmunda); na severní straně dům čp. 76 (s pamětní deskou malíře Vincence Morstadta od sochaře Jaroslava Hylase z roku 2002); na východní straně náměstí čp. 46 (ve štítě se sochou sv. Anny); na jižní straně náměstí dvoupatrový dům čp. 7 (od poloviny 18. století do poloviny století následujícího zde sídlil poštovní úřad s nezbytným hostincem a ubytováním, kde mimo jiné přenocovali rakouští císařové Josef II. a Ferdinand V., pruský král Fridrich II., v roce 1800 tu byl ubytován ruský vojevůdce A. V. Suvorov, a mnoho dalších).

V ulici Pražské např. čp. 3 na štítě s bustou římského císaře Nerona.

Kutnohorská ulice

V ulici Kutnohorské čp. 31 s dochovaným domovním znamením „U tří bažantů“ s datací 1740 nebo dům čp. 33 na štítě s bustou římského císaře.

Z moderní architektury 20. století, nacházející se v historickém středu města, jsou to zejména městské domy v ulici Na Hradbách podle projektu architekta Jindřicha Freiwalda, realizované 1922–1923, budova bývalého okresního úřadu (původně městská spořitelna) na Karlově náměstí od téhož architekta, realizovaná 1924–1926, na průčelí sousoší Práce a Spořivosti od sochaře Otakara Švece; budova České spořitelny (původně okresní záložna hospodářská) na rohu ulice Husovy a Rubešovy podle projektu architektů Františka Stalmacha a Jana Svobody, realizovaná 1937–1938 či budova Městského společenského domu v ulici Zámecké podle projektu architekta Radima Dejmala, realizovaná 1968–1974 ve stylu tzv. brutalistní architektury.

Pozoruhodný je i objekt Masarykova mostu, dokončený v roce 1927 podle projektu architekta Františka Roitha.

Odkazy:

Autor textu: Jaroslav PEJŠA

© Městské informační centrum Kolín 2009–2018 · Photo © Roman ŠULC, Hana MÁDLÍKOVÁ etc.