Městské informační centrum Kolín


StravováníUbytováníCyklotrasyTipy na výlet


Průvodce městem

Kolínské mosty

První písemnou zmínku o mostě přes řeku Labe v Kolíně máme z roku 1410. Až do druhé poloviny 19. století byl most dřevěný. Teprve v letech 1878-1879 vznikl železný silniční most. Stavební povolení na něj vydalo okresní hejtmanství 23. srpna 1878. Projekt vypracoval vrchní inženýr a přednosta technického oddělení pro stavby pozemní, silniční a mostní u zemského výboru v Praze Josef Maýr (1839-1894). V říjnu téhož roku se započalo se stavbou pilířů a v dubnu následujícího roku s montáží železné konstrukce, kterou za bezmála sto tisíc zlatých dodaly Vojtěšské hutě na Kladně. Most byl slavnostně vysvěcen 27. července 1879 a svému účelu sloužil až do června roku 1927, kdy ho nahradil moderní most železobetonový.

Masarykův most

S výstavbou železobetonového mostu se započalo oficiálně v roce 1913 (fakticky na jaře 1914). Stavba byla součástí regulace Labe a stejně jako regulaci i most prováděla jedna z nejvýznamnějších stavebních společností v Čechách, firma Kapsa a Müller. Původní projekt vypracovalo Ředitelství pro stavbu vodních cest při c. k. ministerstvu obchodu ve Vídni. Spoluautorem architektonického řešení byl známý český architekt a urbanista, pozdější profesor a po určitou dobu i rektor ČVUT, Antonín Engel (1879-1958).

Za první světové války byly práce přerušeny. V polovině 20. let byl původní projekt přepracován podle návrhu Hynka Vrbického z Ředitelství pro stavbu vodních cest. Na nové architektonické podobě se podílel významný architekt František Roith (1877-1942), který vtiskl mostu vlastní osobitý výraz. Roith je znám především jako autor řady významných pražských budov, stavěných v monumentálním akademickém duchu (Národní banka na náměstí Republiky, Městská knihovna na Mariánském náměstí, Ministerstvo zemědělství na Těšnově aj.).

V roce 1926 se započalo s intenzivními pracemi na dokončování mostu. Na jaře 1927 byla stavba v podstatě dokončena a 31. května dopoledne byla na mostě provedena zatěžkávací zkouška. Provoz na něm byl zahájen 5. června 1927. Součástí mostu je i hydroelektrárna, která zahájila činnost v roce 1931. V letech 2011-2012 byla kompletně rekonstruována a vybavena novou technologií (včetně turbín).

Díky tomu, že most je kombinován s plavební komorou, hydroelektrárnou a jezem, byla na levém břehu vybudována jalová propust a na ni navazující rybí propust.

Na jaře roku 1916 se městské zastupitelstvo rozhodlo pojmenovat rozestavěný most jménem arcivévody Karla Františka Josefa - pozdějšího císaře Karla I. (a nově budované nábřeží na městské straně mělo nést jméno císaře Františka Josefa I.). Po vzniku republiky, v roce 1921, byl stále ještě nedokončený most pojmenován jménem prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, jehož jméno nese dodnes.

Ostatní kolínské lávky a mosty

Již v roce 1872 byl s městem spojen dřevěnou lávkou Dolní ostrov (v roce 1932 pojmenovaný Kmochův). 18. ledna 1885 schválilo městské zastupitelstvo návrh postavit na ostrov nový železný most (místními ovšem stále nazývaný lávkou). Plány vyhotovily v únoru 1885 Vojtěšské hutě na Kladně a ještě během téhož roku byla stavba realizována. Kamenné pilíře zhotovil místní stavitel Josef Sklenář a železnou konstrukci dodaly zmíněné hutě. Lávka přežila 130 let jen s drobnými úpravami, výrazněji se jí dotkla až poslední oprava v roce 2015.

V letech (1986) 1988-1992 byl vybudován cca 270 m východně od Masarykova mostu bezmála půl kilometru dlouhý Nový most podle projektu podniku Stavby silnic a železnic, Praha (otevřen v září 1992).

V roce 2005 byla postavena lávka z Kmochova ostrova na zálabskou stranu města (projektant Rybák - projektování staveb, Brno; zhotovitel SDS EXMOST, Brno).

V Kolíně se nachází také železniční most, vystavěný v letech 1869-1870, přestavěný v letech 1908-1909 (1910) a nově 2009-2010 (projekt VPÚ DECO PRAHA a SUDOP PRAHA).

Odkazy:

Autor textu: Jaroslav PEJŠA

© Městské informační centrum Kolín 2009–2018 · Photo © Roman ŠULC, Hana MÁDLÍKOVÁ etc.