Městské informační centrum Kolín


StravováníUbytováníCyklotrasyTipy na výlet


Průvodce městem

Areál chrámu sv. Bartoloměje (národní kulturní památka)

chrám, foto Petr Hejcman

Chrám sv. Bartoloměje byl založen krátce po vzniku města (patrně kolem roku 1260 či krátce poté), pravděpodobně v místech starší (předlokační) sakrální stavby. Výstavba raně gotického chrámu (koncipovaného jako síňové trojlodí) trvala asi až do konce 13. století. Požár v roce 1349 se poté stal nejspíše příčinou, že byla v roce 1360 na místě původního raně gotického chóru (respektive presbytáře /presbyteria/, prostoru v chrámu, v němž je umístěn hlavní oltář) zahájena podle projektu stavitele pražské svatovítské katedrály Petra Parléře stavba nového chóru katedrálního typu s ochozem a věncem kaplí (vysvěceného pravděpodobně v roce 1378, dokončovací práce ovšem trvaly minimálně do roku 1400). V pozdějším období probíhaly již jen drobné úpravy a opravy. Ještě kolem roku 1400 byla severní zeď raně gotické lodi prolomena nevelkou mariánskou kaplí. Následně, především v 17. a 18. století, se chrámu dotkly již jen drobné zásahy. Výraznější oprava (restaurace) poté proběhla v letech 1904–1910.

Chrám sv. Bartoloměje představuje pozoruhodné spojení rané a vrcholné (parléřovské) gotiky. Z raně gotického chrámu je dochováno západní nižší trojlodí s dvojicí štíhlých osmibokých věží. Na východě přiléhá vysoký parléřovský chór. Obě části, výrazově dosti nesourodé, tvoří působivý architektonický celek.

Hlavní neogotický oltář z roku 1910 je prací žáků odborné kamenické školy v Hořicích (pod vedením odborného učitele Josefa Šolce). Na evangelní (levé) straně pastoforium (samostatně stojící kamenná schránka ve formě věžičky na Nejsvětější svátost oltářní) z druhé poloviny 14. století z dílny Petra Parléře.

chrám

Kolem ochozu presbytáře šest chórových kaplí (od severu k jihu, tj. zleva doprava): 1. Kaple pekařská a mlynářská s rokokovým oltářem sv. Aloise z doby kolem roku 1760 (s mladším oltářním obrazem sv. Aloise z počátku 19. stol.). 2. Kaple sladovnická s neogotickým oltářem Panny Marie lurdské z konce 19. století. V kapli cínová křtitelnice kutnohorského mistra Ondřeje Ptáčka z roku 1495. 3. Kaple řeznická s barokním oltářem sv. Kříže z roku 1737 od litomyšlského řezbáře Jiřího Františka Pacáka (žáka Matyáše Bernarda Brauna). Menší obraz na oltáři je kopií známého chrudimského obrazu sv. Salvátora. 4. Kaple šperlinkovská s barokním oltářem sv. Barbory z roku 1744 od chrudimského řezbáře Ignáce Rohrbacha (s mladším oltářním obrazem sv. Barbory z počátku 19. stol.). Na protější stěně obraz Umučení sv. Bartoloměje z roku 1734 od Petra Brandla. 5. Kaple svatojánská, původně s oltářem sv. Jana Nepomuckého, od roku 1910 se zde nachází rokokový oltář sv. Floriána z roku 1802. 6. Kaple svatováclavská původně s oltářem sv. Václava, od roku 1910 se zde nachází barokní rozvilinový oltář (zdobený tzv. rozvilinou - ornamentem ze spirálovitě stočených rostlinných úponků s listy a květy) Narození Páně, z doby po roce 1700.

V chrámu se nachází pozoruhodný soubor gotických, renesančních a barokních náhrobků. Nejstarší, se symbolem kříže - klíče, bývá datován již před polovinu 13. století (druhotně zazděný do jižní stěny raně gotického trojlodí) a pochází nejspíše z předpokládané starší (předlokační) chrámové stavby na tomto místě; náhrobek ruthardovský ze 14. století (umístěn u stěny jižní části ochozu presbytáře), patřící staré kolínské patricijské rodině Ruthardů, s kterou se později setkáváme v nedaleké Kutné Hoře, kde se její členové stávají významnými nákladníky stříbrných dolů nebo náhrobek Jana Kolovrata Žehrovského z roku 1473 (umístěn u sloupu severní části ochozu presbytáře), člena tzv. mírového poselství krále Jiřího z Poděbrad, vynikajícího svojí nezvyklou silou a zdatností.

V chrámu se nachází křížová cesta (ztvárněná formou dřevěných reliéfů) od Františka Bílka z let 1910–1913.

Zvonice u chrámu sv. Bartoloměje byla vystavěna roku 1504. Do nynější podoby (především ochoz a střecha) byla upravena v roce 1872 podle návrhu architekta Josefa Mockera.

nahrobek_valkouna

Za presbytářem chrámu barokní kostnice, centrální stavba z roku 1733. Na její severní apsidě pamětní deska obětí moru v roce 1680.

Jihozápadně za chrámem nejstarší kolínská škola (Brandlova ulice čp. 24), dnes objekt Regionálního muzea v Kolíně (památník /pracovna/ J. S. Machara, expozice bitvy u Kolína, depozitáře), prvně zmiňovaná roku 1345, škola zde sídlila až do roku 1600.

Severovýchodně od chrámu „druhá“ kolínská škola (Brandlova ulice čp. 35), dnes archeologické oddělení Regionálního muzea v Kolíně. Budova byla postavena v roce 1612, jižní křídlo přistavěno v roce 1793. Od roku 1913 zde sídlí městské muzeum (od roku 1948 samostatná archeologická expozice, instalovaná na počest archeologa MUDr. Františka Dvořáka).

chrám

Budova arciděkanství (Brandlova ulice čp. 25). Vlastní budova z doby kolem roku 1400 (pozdější úpravy). V jižním průčelí zasazena pamětní deska kolínského katolického kněze Hynka z Ronova, upáleného v roce 1421 husity, pravděpodobně z doby po roce 1626 (původně umístěná na Kouřimské bráně). Ve východní stěně socha sv. Judy Tadeáše z poloviny 18. století, socha sv. Víta (původně umístěná na průčelí kostela sv. Víta na Zálabí) z roku 1682 a na přilehlé zdi socha sv. Václava ze 17. století (stávající pravděpodobně před rokem 1682 na náměstí v místech pozdějšího morového sloupu).

Dům čp. 27 (Brandlova ulice čp. 27), dnes historické expozice a výstavní síně Regionálního muzea v Kolíně, je v současné podobě komplexem několika budov. Nejstarší částí je pozdně románský věžový dům (v severní – zadní části), postavený krátce po založení města, k němu přiléhá další raně gotická přístavba z doby kolem roku 1270. Ve 14. století byl přistavěn rozsáhlý rohový mázhaus, který mohl v počátcích sloužit i jako kamenická dílna při parléřovské přestavbě chrámu sv. Bartoloměje. Objekt byl upravován i později, a to především renesančně v 16. stol., kdy byl přistavěn východně jednopatrový domek, a poté i v baroku. Na východní straně přiléhá k celému objektu moderní výstavní sál s atriem, dokončený roku 1985 na místě za války náletem poškozeného domu čp. 26.

Odkazy:

Autor textu: Jaroslav PEJŠA

© Městské informační centrum Kolín 2009–2018 · Photo © Roman ŠULC, Hana MÁDLÍKOVÁ etc.